O smyslu a poslání mezinárodní platformy pro současné drama hovoří její ředitel Ivan Dodovski. Jaké příležitosti nabízí síť překladatelům, dramaturgům a autorům? A proč je podle něj důležité, aby evropská divadla slyšela i hlasy z menších jazykových oblastí?

Dnes večer měla v Rokoku premiéru inscenace Farinelli a král. Hra Claire van Kampenové o síle umění a křehké hranici mezi rozumem a šílenstvím připomíná, že když mluví múzy, mlčí zbraně.

Herecká asociace zveřejnila letošní nominace na Ceny Thálie a Městská divadla pražská uspěla hned ve čtyřech kategoriích. Vysloužila si dvě užší a tři širší nominace na toto prestižní ocenění.

Porota složená z dvanácti žen bude rozhodovat o osudu nešťastnice obžalované z napomáhání trestnému činu. Verdikt musí být jednomyslný a řídit se podle práva – ale znamená takové řešení skutečnou spravedlnost? A jakou roli v něm sehrají Nebesa, podle nichž je hra pojmenována?

Italské operní jeviště 18. století. V záři svíček stojí muž, jehož zjev je stejně neobvyklý jako jeho umění. Je nadprůměrně vysoký, s dlouhými končetinami a mohutným hrudníkem, tvář má hladkou, bez vousů. Zpívá s virtuozitou, které sotva stačí nejlepší houslisté, a jeho dech se zdá nekonečný. Publikum šílí. Je to superhvězda své doby, idol davů, jehož plat násobně převyšuje honorář skladatele. Je to soprano naturale, musico, pěvecký kastrát – fenomén, který na dvě století ovládl evropskou hudební scénu.

Jak v takovém prostředí tvořit s radostí, smysluplností a touhou zůstat u divadla dlouhodobě? Karolína Knězů a Vojtěch Franců patří k nejmladší herecké generaci, která do oboru vstoupila během covidových lockdownů a od první chvíle čelila nečekaným výzvám.